Láska a její stereotypy

Každému z nás se za život stala opravdová láska. Nebo aspoň tak jsme to všichni na začátku začali vnímat. A to jen díky chemickým reakcím v mozku a přívalem hormonů. Ale láska a zamilovanost se od sebe hodně liší. Zatímco zamilovanost je spíše věcí mozku a chemických reakcí. Na druhé straně pravá láska je spíše věcí oddanosti, tolerance, komunikace. Odehrává se spíše v srdci jako takovém než jen v pouhém těle a mozku. Mezi hlavní hormony, které nám míchají tak opojný koktejl jsou testosteron i oxytocin. Láska je velice silný a krásný pocit, který vás může dokonale uzdravit. Ato nejen vaše tělo, ale také vaši mysl.

Lásku nemusíte pociťovat jen ke svému partnerovy a rodině. Ale stejně tak i pro domácího mazlíčka, dlouholetého přítele nebo nějaký koníček. Zamilovanost, ale hodně rychle vyprchává. Často se vytrácí během prvního až druhého roku vztahu. Láska se dá vystihnout tím, že máte nutkání být v neustálé blízkosti milované osobě. Stáváte se tím dá se říct na konkrétní osobě plně závislí. Naopak v první fázi zamilovanosti díky hormonům nemusíte mít pocit hladu nebo potřebu spánku. V této fázi se to spíše může srovnat s účinky nějaké stimulující drogy. Ale pokud tato chemie není na začátku vztahu, nevydrží vám to. Je to velice důležitá součást lásky.

Bez zamilovanosti není láska. Zamilovanost se také nejprve projevuje v nenasytnosti vašich sexuálních tužeb. Nenasytné milování po celý den a noc. A pokud vytrváte i potom co se zamilovanost vytratí nastává pravá láska. A ta se zase projevuje jako pevné přátelství mezi vámi. Budete mít pocit, že se znáte věky a vzájemně se perfektně doplňujete. Láska neznamená, že budete až do konce bez špetky vášně a sexu. To určitě ne. Jak k tomu všemu navíc získáte spřízněnou duši do konce života. A to jen pokud budete na vztahu oba pracovat. A to po celou dobu. Velká láska opravdu může přetrvávat až do konce života. Ale musíte si také uvědomit, že nikdo není bez chyby. A i po zamilovanosti se snažte chyby svého protějšku přehlížet. A pomáhat si navzájem. Bez toho žádný vztah nebude pořádně fungovat. I například v historii se objevuje příklad opravdové lásky. Ale bohužel většinou končí tragicky. Jako Kleopatra a Marcus Antonius, Paris a Helena, Bonnie a Clyde. Proč tomu tak je?