ze e:11pt“>Představte si, že jste si právě pořídili nadzemní kruhový bazén, máte jej umístěný na zahradní zatravněné terase a užíváte si tu pravou letní pohodu. Za pár dní se ale obloha zatáhne, studená fronta přinese od severozápadu ochlazení a na vodní hladinu bazénu začnou dopadat první kapky dešťové vody. Spolu s ní bude vítr vhánět do bazénu listí ze stromů, kousky trav a nashromážděný prach, který se udržuje v záhybech venkovní dlažby a na chodníku před domem. Prach spolu s kousky trav vytvoří na hladině mastný film, který se pak začne propadat ke dnu, kde se usadí a stane se vhodným zázemím pro roznožování bakteriálních sinic, řas a dalších drobných organismů.
Jakmile se oteplí a studenou frontu vystřídá tlaková výše a azurové nebe, bude vás to opět lákat do bazénu, ale ouha – voda se promění v zakalenou hmotu, která dokonce začíná páchnout. Tomuto jevu se samozřejmě dalo zabránit solární plachtou, která nádrž zakryje před spadem nečistot v době, kdy se v ní nikdo nekoupe, a kdy venku se vlivem změny počasí bazénová voda kontaminuje nečistotami.
Solární plachty nejen, že brání spadu nečistot, ale zároveň snižují náklady na provoz bazénové filtrace a chemických desinfekčních prostředků. Pořízení plachty se vám po určité době zaplatí právě těmito úsporami a pak už vám plachta bude nadále šetřit náklady na provoz bazénu.
Dalším jevem, na který se občas zapomíná, je vypařování vody. Z bazénu, o kterém je tu řeč, tedy o nádrži s průměrem čtyř metrů, se každý den vypaří v letním období přibližně šedesát litrů vody. To je zdánlivě zanedbatelné, ale vynásobíte-li si tento údaj počtem dnů, kdy máte bazén napuštěný vodou, a je v provozu, dostanete se do zajímavých čísel. Za půl roku to dělá cca 11 kubíků vody, které musíte do bazénu doplnit, a samozřejmě zaplatit. Se solární plachtou tuto částku ušetříte, a pokud vlastní nedbalostí plachtu neproděravíte, ušetříte i další peníze za další měsíce provozu bazénu.
